Kubánské hospodářství

Kubánská ekonomika není příliš vyspělá a je velmi zasažena politikou vlečenou již z minulého století.
Dříve byla ovlivněná řadou vnějších vlivů, významné bylo jakési partnerství se Sovětským svazem. V rámci vzájemných dohod například Svaz odebíral cukr za ceny nad úrovní tržních cen, ropu však za ceny nevýhodné. To vyústilo v depresi kubánské ekonomiky. Během let docházelo k různým regulacím, ekonomika se však příliš neotevřela a nebyla výrazně oživena.
Kubánská vláda se drží socialistických principů, jedná se tedy o centrálně plánovanou ekonomiku. Většina společností je vlastněná státem, stejně jako zaměstnanci jsou zaměstnanci státními. V posledních letech se objevuje trend nárůstu soukromého sektoru, pro představu v roce 2006 by privátní sektor zastoupen pouze 22 procenty. Investice jsou také kontrolovány státem. Velmi se hlídá, jestli někdo nemá nedovolený příjem jakéhokoliv druhu.

HLAVNÍ PRODUKOVANÉ KOMODITY

Na Kubě je samozřejmě výrazně zastoupen primární a sekundární sektor, sektor služeb však poněkud zaostává a nejvýrazněji se na něm podílí vše postihující turistický ruch. Ceny pro turisty stanovují státní orgány.
Co se týče obchodu, je to oblast velmi nevyvinutá. Nákupní centra evropského stylu jsou pro Kubánce scifi.
Kuba se zabývá především pěstováním a zpracováním cukrové třtiny, dále se produkuje káva, kakao a tabák. Díky tomu se může pyšnit vývozem kvalitních rumů a řadou dalších exportních artiklů pocházejících z cukrové třtiny jako sirupy či surový cukr. Paradoxně však Kuba cukr také dováží. Je to následek jednak vývozu, rovněž ale velkého úpadku v odvětví. Tradičně se zde vyrábějí kvalitní a velmi proslavené kubánské doutníky putující do celého světa. Perspektivní je také export citrusů a ovocných koncentrátů. To je velmi zajímavá možnost, ale bohužel po technické stránce pro Kubu zatím nedostupná.
Oblasti těžby a zpracování dominuje především nikl. Zásoby niklu jsou druhé největší na světě, hned po Rusku. Kuba rovněž obsazuje páté místo ve světové těžbě kobaltu. Dále se zde nachází ložiska ropy.

Káva, autor: nate steiner

DALŠÍ ZDROJE

Velmi významným zdrojem kubánské ekonomiky jsou transfery plynoucí od Kubánců pracujících v zahraničí. Jsou to zejména dolarové toky ze Spojených států. Dle některých pramenů se jedná o hlavní pilíř ekonomiky.
Zrovna tak černý trh je docela dobře prosperující. Například doutníky jsou pro turisty zajímavým artiklem.
Od 80. let minulého století hostí Kuba také cizince. Turismus samozřejmě přináší velký objem financí, 2 miliony turistů ročně znamenají nemalé příjmy.
Díky velkému zájmu turistů sem létá přes stovku leteckých společností. Hlavní letiště jsou v Havaně, Santiagu, Varaderu a Holguínu.
Často se také Kuba spojuje s takzvanou medicínskou turistikou. Tato oblast prodělala v posledních letech rozvoj za účelem přísunů dalších příjmů do státního rozpočtu. Ročně si na Kubu udělají takový výlet tisíce osob ze všech kontinentů. Zaplatí přitom až o 80 procent méně než za stejný zákrok ve Spojených státech

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Nejdůležitějšími exportními partnery jsou Nizozemsko, Kanada, Čína a Španělsko. Naproti tomu většina importů pochází z Venezuely a opět Číny, Španělska a Kanady.
Vývozní artikly jsou především již zmíněné produkty z cukrové třtiny včetně rumu, tabákové výrobky, ryby, citrusy, káva a nikl. Překvapivý bude možná také vývoz medicínského zboží jako jsou například vakcíny.
Dovážejí se zejména dopravní prostředky, stroje, oblečení, paliva a potraviny.

NĚKOLIK AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ Z ROKU 2007

Růst ekonomiky dosáhl 7,5 procenta, plánovaných bylo 10 procent. To jako následek především špatného počasí. Průměrný plat byl ve výši 408 pesos, což je 13 euro. Někteří zaměstnanci dostali příplatek ve výši odpovídající až 9 eurům. Dle statistik vynaloží Kubánci kolem 75 procent příjmu na potraviny.
Raúl Castro slíbil reformy podporující růst ekonomiky.

Raul Castro, autor: Governo da Bahia

autor: Pavla Rychtářová