Katalánsko

Název autonomie: katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña
Hlavní město: Barcelona (1, 6 mil v r. 2007)
Autonomní statut: 9. srpna 2006
Rozloha: 32 114 km²
Obyvatelstvo: 7 134 697 (2007)
Úřední jazyk: španělština (castellano), katalánština (català) a gaskonština (aranés)
Provincie: Barcelona, Girona (španělsky Gerona), Lleida (španělsky Lérida) a Tarragona
Největší města: Barcelona, Hospitalet, Badalona, Sabadell a Terrassa

Geografie

Katalánsko se nachází v severovýchodní části Španělska. Na západě hraničí s Francií a Andorrou, na jihu s autonomní oblastí Valencie (Comunidad Valenciana) a na západě s Aragonií (Aragón). Jeho 580 km dlouhé východní pobřeží, omývané Středozemním mořem, se dělí od severu k jihu na Costa Brava, Costa del Maresme a Costa Dorada.

Sever země zaujímají Pyreneje spolu s Národním parkem Cadí-Moixeró, horou Pedraforca (2947 m) a vulkanickou oblastí Garrotxa. Dalšími přírodními památky jsou Národní park ústí řeky Ebro v provincii Tarragona (katalánsky Parc natural del Delta de l'Ebre), pohoří Montserrat s klášterem, členitý mys Cap de Creus nedaleko města Roses nebo nejstarší katalánský přírodní park s pohořím Montseny.

Administrativní zřízení

Katalánsko je jedním ze 17 autonomních oblastí ve Španělsku, která má od r. 1979 (v r. 2006 znovu upravené) legislativní a výkonné pravomoce s vlastní katalánskou vládou (Generalitat de Catalunya).
Administrativně se od roku 1833 člení na 4 provincie (provincias) – Barcelona, Girona, Lleida a Tarragona; 41 okresů (comarcas, katalánsky comarques) a 946 obcí (municipios).

Jazyk

V oblasti se kromě španělštiny setkáte také s gaskonštinou v oblasti Valle de Arán a především s katalánštinou, románským jazykem podobným okcitánštině. Za vlády Franka byla přísně zakázána a od r. 1978, kdy se stala oficiálním jazykem autonomie, kde jsou otevírací doby obchodů či úřadů, úřední vyhlášky, zeměpisné údaje nebo místní označení většinou napsány v català. Pár slovíček pro lepší orientaci ve městě:

Katalánské tradice a svátky

Katalánský národ je velmi hrdý na svou zemi, jazyk a vlastní kulturu. Nepovažují se za Španěly ale za Katalánce, vždyť podle nich samotných jsou „civilizovanější“ a „světovější“.

Kromě celonárodních státních svátků se v Katalánsku slaví také autonomní a oblastní svátky, které jsou typické vyvěšováním katalánské vlajky a katalánských symbolů do oken či balkónů a tancováním sardany – lidového katalánského tance, který se tančí v libovolně velkých kruzích, kde se muži a ženy drží za ruce. Je doprovázený 11nácti členným hudebním souborem (cobla).

23. duben – svátek Sv. Jiří (Diada de Sant Jordi), patrona Katalánska. Je to také svátek zamilovaných, kteří si navzájem dávají růže nebo knihy (ten den jsou levnější).

24. červen – svátek Sv. Jana (Sant Joan). Oslava letního slunovratu, kdy se po celou noc pálí hranice ze dřeva nebo loutky z papíru, a to vše za doprovodu hudby, tance a ohňostroje.

11. září – Národní den Katalánska (Diada Nacional de Catalunya). Svátek připomíná dobytí Barcelony během války o španělský trůn v r. 1714 a poté následnou ztrátu svrchovanosti. V r. 1980 katalánská vláda zavedla tento svátek jako symbol znovuzískání národní identity – po celém Katalánsku se konají slavnosti pod záštitou místní vlády.

24. září – svátek Panny Marie Milostivé (La Mercè), patronky Barcelony. Během celého týdne se konají slavnosti, stavějí se věže z lidských těl (castells), tancuje se sardana, jedí se katalánská jídla a pijí se cavas (šumivá vína). Svátek vrcholí ohňostrojem na kopci Montjuïc.

Katalánské jídlo a pití

Katalánská kuchyně je velmi chutná a oblíbená u turistů. Po celém Katalánsku jsou slavné calçots [kalsots] – mladé jemné cibulky, které se pečou především během svátku calçotada, nebo torrada – velký chleba potřený olivovým olejem  se stroužkem česneku a plátky rajčat. Ovšem nejslavnější a také nejexotičtější je suquet [suket] se spoustou variant přísad – s nejrůznějšími druhy ryb.

V provincii Lleida je místním oblíbeným pokrmem dušené jídlo z brabor, zeleniny, žebírek a špeku – cassolada [kassolada]. V provincii Barcelona se jí vydatná escudella i carn [eskudeja i karn] o 2 chodech a v Tarragoně pikantní romesco [rromesko] tvořené např. mandlemi a feferonkami.

Z uzenin je známý kořeněný salám fuet, plněná klobása butifarra, tvrdý kořeněný salám salchichón [salčičon] nebo sobrasada. Velmi oblíbené jsou také omáčky, a to pikantní zeleninová samfaina, či omáčky tvořené česnekem jako allioli [ajioli], picada [pikada] nebo hustá pálivá omáčka sofrito.

Z laskomin je známý crema catalana [krema katalana], zákusek s křupavou teplou karamelovou polevou. Můžete si ho zakoupit v běžných obchodech.

Po celé zemi, stejně jako v Katalánsku, jsou populární vína (vino blanco [bino blanko] – bílé víno, vino tinto [bino tinto] – červené víno), která nejsou tak slavná jako ta francouzská, ale přesto jsou velmi dobrá.

Ve vinařském podniku D. O. Penedés západně od Barcelony se vyrábějí nejkvalitnější šumivá vína tzv. cavas [kavas], která se kvasí v láhvích, podobně jako šampaňské. Dalším střediskem výroby cavas je město San Sadurní d ´Anoia, kde sídlí Freixenet a Cadorníú, kteří umožnují prohlídku všem zájemcům o vinařství.

Zajímavosti

Název Katalánsko se začal používat v 11. století a původně znamenal „ Země hradů“ (tierra de castillos).

Katalánsko je rodištěm surrealistického malíře Salvadora Dalí, dadaistického malíře a sochaře Joana Miró či španělského architekta Antoni Gaudí.

Sagrada Familia, fenomenální stavba Gaudího, jeden ze symbolů Barcelony a celého Katalánska.