Starověká Indie

Indie se rozkládá na poloostrově Přední Indie v Jižní Africe. Historie tohoto místa sahá až do 4. tisíciletí před n. l. Není divu, že s tak dlouhou a bohatou minulostí si Indie dodnes zachovala svou jedinečnou kulturu a osobitý charakter. Indie byla již před několika tisíci lety  svědkem obrovské vynalézavosti a netušených možností lidské síly.

PRVNÍ OBYVATELÉ INDIE

Do úrodné oblasti mezi řekami Indus a Ganga přišli první zemědělci již 4 tisíce let před Kristem. Pravidelné jarní záplavy a množství srážek jim zajišťovalo ideální podmínky pro pěstování ječmene, pšenice a bavlny. Mimo to také chovali dobytek a vyráběli měděné a bronzové nástroje.

Starověká Indie, autor: Karthikc123

HARAPPSKÁ CIVILIZACE

První civilizace se na Pandžábu usídlila roku 2300 před n. l. Pandžáb je tvořen povodím řeky Indus a jejími přítoky. Starověká civilizace s populací neznámého původu si vybudovala dvě téměř dokonalá, na tehdejší dobu velice moderní města- Harappa a Mohandžo-daro. Tato dvě krásná města rozdělovala síť pravoúhlých ulic. Obě města měla vybudovanou kanalizaci, pitnou vodu proudící vodovody i městské lázně. Patrové domky byly stavěny z pálených cihel a obsahovaly také toaletu a koupelnu. Šikovní řemeslníci již v této době vyráběli hrnce, keramické a terakotové sošky a šperky ze slonoviny i drahých kovů. Lidé měli své vlastní obrázkové písmo, kterým zaznamenávali důležité věci na hliněné destičky. Písmo se nepodařilo dosud rozluštit. Obživu místním zajišťovalo pěstování ječmene, sezamu, pšenice a bavlny. Z archeologických vykopávek bylo zjištěno mnoho zajímavých skutečností. Například město Harappa disponovalo velkým hřbitovem, kam se lidé pohřbívali s množstvím obětních darů a jejich těla byla natočena na sever. Mohandžo-daro i Harappa zažily svůj největší rozkvět přibližně v období 2600–1900 před n. l. Kolem roku 1900 před n.l. totiž začal do Indie pronikat kmen Árjů, který zřejmě původní harappskou civilizaci začal vytlačovat. Nebylo však zatím dokázáno, co bylo hlavní příčinou poměrně náhlého zániku celé civilizace.

VÝVOJ INDIE OD PŘÍCHODU ÁRJŮ

Zhruba počátkem 2. tisíciletí před n. l. přišel do Indie kmen Árjů a harappská civilizace posléze vymizela. Kmen měl v čele své náčelníky, do případných bojů se mohlo zapojit množství bojovníků a došlo k rozvoji v zemědělství a chovu zvířat. Došlo také k jakémusi společenskému rozvrstvení. Za nejvyšší společenskou vrstvu byli považováni kněží, dále následovali bojovníci, řemeslníci a nakonec zotročené obyvatelstvo. Za rané období vývoje je považována doba zhruba mezi rokem 1200 před n. l. a rokem 600 před n. l. V této době vznikají nejstarší indické literární památky,  z nichž za zmínku jistě stojí známé védy. Jedná se o sbírky písní, zaklínadel a návodů. V 7. a 6. století před n. l. vznikly také tzv. upanišády. Ty jsou dnes považovány za počátek tehdejšího filozofického myšlení. V této době jsou velmi výrazně uctívána božstva, především v souvislosti s přírodními silami. Lidé přinášejí různé oběti a zabývají se prováděním rituálů. Důraz byl kladen na duši a její čistotu a věřilo se v převtělování. Zde se také uplatňovala příslušnost k výše zmíněným kastám. Tedy například otrok měl na posmrtné blaho daleko menší nárok než kněží.

Starověká Indie, autor: Karmalize

MAGADHSKÁ ŘÍŠE

Od 7. století před n. l. zažívala severní Indie velmi rychlý rozvoj a docházelo ke vzniku samostatných státu. V této době jich postupně vzniklo 16 a za nejmocnější z nich byl považován stát Magadha. Se Siddhártou Gautamou přichází také zcela nové náboženství, dnes velmi známý buddhismus. V buddhismu je upouštěno od dělení společenských vrstev a Buddha (Siddhárta Gautama) nalézá vznešené pravdy, s nimiž je možné vymanit se z koloběhu převtělování.

MAURIJSKÁ ŘÍŠE

Během 4. století před n. l. bylo potřeba vyhnat z Indie zbytky tažení, o které se v té době neúspěšně pokoušel Alexandr Makedonský. Nový vládce Ašóka uplatňoval mravní zásady spojené s buddhismem a postaral se mimo jiné o sjednocení a dokonce o rozšíření tehdejší říše. Za jeho vlády velmi vzkvétal obchod, výstavba mnohých budov, ale i řemesla a zemědělství. Po Ašókově smrti se Indie potýkala s problémy s nestabilitou. Počátkem našeho letopočtu došlo ke sjednocení i jihu dnešní Indie a tím k dalšímu vývoji.

ŘÍŠE GUPTOVSKÁ

Slavný Čandragupta II. se ve své době postaral o nejvýznamnější období starověké Indie a za jeho vlády se začalo přecházet od otroctví k feudalismu. Došlo k rozdělování půdy a podporu v umění i literatuře. Vznikají nová literární díla a vyspívá i filozofie. Jsou stavěny krásné stavby- buddhistické svatyně a dokonce i chrámy vytesané přímo do skály. Dodnes známé jsou tradiční Indické pagody. Nová díla vznikají také v malířství. Rozkvétá věda, především tedy lékařství, dále astronomie a matematika (z této doby pochází například velmi užívaná Pythagorova věda nebo znalost tzv. Ludolfova čísla.)

Autor: Šárka Rychtářová