Himaláje

Himaláje jsou obrovským asijským pohořím a zároveň nejvyšším pohořím světa. V Himalájích  se nachází hned několik z nejvyšších vrcholů světa, a dokonce i samotný Mount Everest, který se může s výškou 8848 metrů nad mořem pyšnit svým prvenstvím.

OBECNĚ O NEJVYŠŠÍM POHOŘÍ SVĚTA

Délka pohoří Himaláje odpovídá zhruba 2 400 km. Himaláje se rozkládají na území hned několika asijských států. Mezi tyto státy patří Čína, Pákistán, Nepál, Indie a také Bhútán. Původ a vznik Himalájí se datuje až stovky milionů let zpátky. Tehdy došlo k posunu a srážce litosférických desek a následnému vytváření pohoří. Ačkoliv se tak nemusí na první pohled zdát, jev kterým pohoří vzniklo stále ještě velmi pomalu probíhá, a pohoří se rok co rok o nepatrně málo zvedá. Lze tedy říct, že pohoří pořád ještě roste. Co se odtoku vody týče, o odvodňování Himalájí se stará hned několik řek, těmi nejznámějšími jistě budou Brahmaputra a Indus. Pohoří Himaláje také do jisté míry ovlivňuje počasí ve své blízkosti. Jižně od Himaláje nacházející se státy (Pákistán a Indie) jsou chráněny před přívaly chladných větrů. Severně od Himalájí zase vane velmi suchý vítr, který způsobuje tamní pouštní klima.

PŘÍRODNÍ POMĚRY V HIMALÁJÍCH

S velkými výškovými rozdíly mezi různými částmi Himalájí se výrazně mění také podnebí. Špičky vrcholů hor jsou ukryty pod bílým sněhovým závojem, v nižších částech jsou Himaláje pokryty sytě zeleným travnatým kobercem. Monzunové deště dali vzniknout deštným lesům a díky Himalájím se na území Tibetu setkáme i s pouští.

Uvádí se, že zhruba jedna třetina velikého pohoří Himaláje je zalesněna. Stromů však stále ubývá, jelikož je jich velké množství těženo a využíváno buďto jako palivo, nebo jako základní surovina pro výrobu zápalek a papíru. Tato devastace má hlubokosáhlé důsledky a způsobuje také erozi půdy a její odplavování. Problém stále častějšího odplavování způsobuje mimo jiné také hrozivé záplavy v Bangladéši.

Úrodné plochy Himalájí bývají hojně využívány k zemědělství, především k pěstování bavlníku, obilovin, rýže a také čaje. Himaláje jsou pěstováním čaje přímo proslulé a právě z oblasti Himalájí pochází celým světem ceněné výborné čajové lístky. O čajové keříky je starostlivě pečováno a čajové lístky bývají ručně sbírané. Láska k čaji se v Asii projevuje např. také častými a oblíbenými čajovými obřady. Kromě pěstování zemědělských plodin se Himaláje také často využívají k chovu dobytka, ovcí a koz.

V jižní části Himalájí je velmi bohatá na srážky a to zde umožnilo vzniknout pralesu, ve kterém našlo útočiště dnes již skromné množství slonů a tygrů.

OBYVATELSTVO HIMALÁJÍ

Pohoří je v některých částech poměrně hojně obýváno a místní se již dokonale přizpůsobili nevždy zrovna ideálním podmínkám. Obyvatelé se většinou živí zemědělstvím, pěstují mnoho plodin. Mezi nejvýznamnější patří již zmiňované čajovníkové keře, mnoha oblíbených odrůd.. Dále se živí chovem zemědělských zvířat, ve velké míře chováním jaků. Jak připomíná dlouhosrstého býka a místními obyvateli je využíván i k přepravě jak osob, tak nákladu. Výstavba silnic a železnic by byla velmi náročná a proto je přeprava pomocí těchto velkých zvířat někdy dokonce jedinou možností, jak se dostat z místa na místa.

HOROLEZECTVÍ V HIMALÁJÍCH

Samotné Himaláje a především potom tamní nejvyšší vrcholy lákají mnoho dobrodruhů k překonání vlastních sil a dosáhnutí vrcholu. Nejvyšší hora světa- Mount Everest, jinak také Čumulangma, byla poprvé zdolána v roce 1951. Horu dobyl novozélandský horolezec Sir Edmund Percival Hillary, který byl účastníkem britské výpravy. Během této výpravy se pokusilo vrchol dobýt hned několik skupin, ale podařilo se to až té, ve které byl Edmund Hillary a Tenzing Norgay. Jednalo se o velikou událost a Edmundovi Hillarymu se pravděpodobně splnil životní sen. Za tento úctyhodný výkon byl oceněn hned několika vyznamenáními a svět si jej bude v souvislosti s Mount Everestem snad již navždy pamatovat. Edmund Hillary zemřel teprve nedávno. Lze však říct, že svůj život prožil naplno a podařilo se mu něco téměř neuvěřitelného.

Mt. Everest, autor: Sistak

Autor: Šárka Rychtářová