CHKO Bílé Karpaty

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v roce 1980 a rozkládá se na ploše 746 km2. CHKO Bílé Karpaty leží přibližně ve střední Moravě a zasahuje do okresů Hodonín, Zlín a Uherské Hradiště.
V roce 1996 byla CHKO Bílé Karpaty zařazena do seznamu evropských biosférických rezervací organizace UNESCO.
CHKO Bílé Karpaty je tvořena 52 maloplošně zvláště chráněnými územími – 5 národními přírodními rezervacemi, 1 národní přírodní památkou, 16 přírodními rezervacemi a 30 přírodními památkami.
CHKO Bílé Karpaty je jedinečná svým typickým vzhledem. Najdeme zde rozsáhlé území pokryté loukami s malým výskytem dřevina a četným výskytem kriticky ohrožených rostlinných druhů.

Nejvyšší vrchol Bílých Karpat – Velká Javořina, autor: Paucabot

Historie

Z archeologických nálezů je patrné, že CHKO Bílé Karpaty byla osídlena již v období mladší doby kamenné.
Oblast byla nepřetržitě osídlena až do rozpadu Velkomoravské říše. Poté se na čas stala pouhou hranicí mezi Uherským Královstvím a moravským Markrabstvím.
Situace se změnila až ve 13. století. Nejprve byl zbudován hrad v Broumově, poté královský hrad v Uherském hradišti, což mělo za následek četné zakládání vsí a kolonizování oblasti.
Ve 14. století, po četných bojích mezi uherskou a moravskou stranou, vzniká konečná podoba hranice a nastává rozvoj oblasti.
V 15. a 16. století je oblast nejprve ovládána válkami, ale po uzavření míru v roce 1478, pokračuje rozkvět řemesel, hospodářství a obchodu a v kraji se poprvé objevují proslulí obyvatelé zdejších okolních hor, pastevci Valaši.
17. století a třicetiletá válka však přinesla zdejšímu kraji téměř naprostou zkázu. Četné vpády tureckých a tatarských vojsk se zde zřetelně podepsaly.
V 18. století naštěstí došlo ke zklidnění situace a celá oblast se mohla začít regenerovat. V této době dochází k budování nových vesnic, nové kolonizaci a především k úplné změně způsobu zdejšího života. Dosud neprostupné lesy byly vykáceny, půda rozdělena mezi kolonisty, a hlavním způsobem obživy se vedle pastevectví tak stává zemědělství.
Jenže zdejší zemědělství příliš neprosperovalo, lidé neměli peníze na nákupy drahých strojů a to vedlo až k hromadné emigraci v 19. století. Velké množství osadníků odešlo do Ameriky, jiní na Moravu, další do Rakouska nebo Uherska.
Ale i přesto se tradice zemědělství v této oblasti zachovala dodnes.

Pohled na krajinu Bílých Karpat, autor: Roy

Památky

Kuželov – je zděný větrný mlýn holandského typu postavený v roce 1842. Ke svému účelu mlýn sloužil až do roku 1971.
Od roku 1963 je mlýn v péči památkářů a v jedné z jeho přilehlých budov sídlí muzeum horňáckého bydlení z přelomu 19. a 20. století.
Zámek Strážnice – ve Strážnici najdeme zámek stojící na místě původního strážního hradu postaveného ve 14. století.
V 15. století ho jeho majitelé, pánové z Kravař, nechávají přestavit na zámek. Tuto přestavbu dokončili až další majitelé, pánové ze Žerotína, v 16. století. Zámek rozšířili a dali mu renesanční podobu. V 19. století proběhla zatím poslední přestavba do novorenesančního stylu s klasicistními prvky a u zámku byl vysázen park.
Strážnice – Skanzen – muzeum v přírodě začalo být budováno v roce 1973. V dnešní době čítá na 64 objektů, ve kterých jsou umístěny expozice seznamující návštěvníky s historií způsobu života hospodaření a bydlení místních obyvatel od pravěku po současnost.
Brumov – románský hrad Brumov nechal postavit v polovině 13. století olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku.
Hrad po dlouhá staletí sloužil jako strážní bod na uherských hranicích. Teprve v 18. století ztratil svou funkci a to byl začátek jeho konce. V roce 1760 ho postihl první požár a v roce 1820 druhý. Po druhém požáru byl definitivně opuštěn, a protože se majitelé o hrad příliš nezajímali, zůstali po něm dodnes pouze trosky.
Starý Světlov – je zřícenina gotického hradu z první poloviny 14. století. Podle archeologických nálezů a písemných záznamů byl hrad obýván jen do počátku 16. století a poté zpustl
Nový Světlov – je pozdně gotický hrad postavený jako náhrada za Starý Světlov. V 19. století byl přestavěn do podoby novogotického romantického zámku.
Nezdenice – v obci Nezdenice nalezneme empírový zámek z druhé poloviny 18. století. Zámek stojí na místě původního středověkého gotického hradu, přestavěného nejprve na barokní zámek a poté na zámek empírový.
Uherský Brod – barokní zámek z přelomu 17. a 18. století.

Větrný mlýn v Kuželově, autor: Manka

autor: Jana Mrkvíková