CHKO Železné hory

CHKO Železné hory se rozkládá na severozápadě Českomoravské vrchoviny směrem k Polabí. Má rozlohu 284 km2 a byla vyhlášena v roce 1991.
CHKO Železné hory je významná pro svou složitou geologickou skladbu, jejíž nejstarší část patří až do předprvohorního období. Podobnou geologickou skladbu nenajdeme v celé Evropě.
CHKO Železné hory tvoří 24 maloplošně zvláště chráněné území – 1 národní přírodní rezervace, 12 přírodních rezervací a 11 přírodních památek.
Nejvyšším vrcholem je Pešava s nadmořskou výškou 697 m.
V CHKO Železné hory pramení řeky Chrudimka a Doubrava.

Vyhlídka Dívčí kámen, autor: Zp

Naučné stezky

Na území CHKO Železné hory se nachází devět naučných stezek.
1) Krajem Chrudimky – naučná stezka o celkové délce 82 km vede
nejen krajinou CHKO Železné hory, ale i Českomoravskou
vrchovinou. Začíná u pramene Chrudimky u Filipova, končí v
Chrudimi, je rozdělena do pěti úseků s 37 zastávkami.
2) Krajem Železných hor – je dlouhá 22 km a navazuje
na naučnou stezku Krajem Chrudimky. Začíná v Seči
a končí v Třemošnici.
3) Údolím Doubravy – naučná stezka měřící celkem 4,5 km
vede říčním údolím.
4) Magma – naučná stezka o délce 56 km vede z Hlinska
do Chrudimi.
5) Ke Kočičímu hrádku – naučná stezka začíná a končí
v zámeckém parku ve Slatiňanech. Je dlouhá 3 km a má celkem
9 zastávek.
6) Lesní naučná stezka – stezka vede národní přírodní
rezervací Lichnice-Kaňkovy hory. Jejím cílem je seznámit
turisty s životem v lese a ochranou přírody.
7) Podoubraví – je cyklistická naučná stezka o délce 52 km
s 15ti zastávkami. Vede kolem řeky Doubrava a obchodní
stezky Libická, která kdysi spojovala Čechy a Moravu.
8) Keltská stezka – naučná stezka dlouhá 9,5 km s 12ti
zastávkami začíná u nasavrckého zámku a končí
u hradišťského oppida. Je zaměřena na život Keltů.
9) Podhůra – naučná stezka o délce 3 km vede chrudimskými lesy
a je rozdělena do 6 částí.

Přírodní zajímavosti

Přírodní rezervace Polom – skládá se ze dvou částí – Velkého a Malého Polomu. Zachoval se zde původní pralesovitý les.
Údolí Doubravy – je přírodní rezervace. Vede jí naučná stezka Údolím Doubravy. Nejzajímavějšími místy jsou skála Čertův stolek, Mikšova jáma, peřej Velký vodopád, zřícenina Sokolov a kaňon Koryto.
Krkanka – je taktéž přírodní rezervací. Za shlédnutí zde stojí vodopád u ústí jednoho z přítoků Chrudimky o výšce 3 m.
Strádovské peklo – přírodní rezervace ležící hned vedle Krkanky. Zajímavostí je zde chov muflonů.
Slavická obora – je přírodní rezervace založená ve druhé polovině 18. století. Její součástí je přírodní památka Bušovka na jejímž území rostou vzácné vodní rostliny jako jsou bílé a růžové lekníny a stulík žlutý.
Hubský – další z četných přírodních rezervací se rozkládá mezi obcemi Trhová Kamenice a Rohozná. Součástí přírodní rezervace je stejnojmenný rybník.
Zubří – součástí přírodní rezervace Zubří je přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík.
Oheb – na území této přírodní rezervace najdeme zříceninou hradu Oheb a přírodní památku na Skalách, zajímavou pro své složení dvou geologických vrstev. Rozdíl stáří mezi oběma vrstvami je 200 miliónů let.
Doubrava – je přírodní park jehož nejzajímavější částí je přírodní památka Chittussiho údolí.

Památky

Rabštejn – je zřícenina gotického hradu z první poloviny 14. století. V 19. století byl hrad používán jako ubytovna při lovu. V západní části hradu byla v této době postaven palác v pseudorománském slohu. Avšak ani tato budova se do dnešní doby nedochovala vcelku.
Oheb – zřícenina gotického hradu ležící ve stejnojmenné přírodní rezervaci pochází z druhé poloviny 14. století.
Slatiny – na místě původní tvrze zde dnes stojí zámek postavený koncem 16. století v renesančním slohu. Dnešní podobu zámek však dostal až v 19. století, kdy k zámku byly přistavěny věže a byl propojen chodbou s kostelem sv. Martina. Zámek tak získal svůj romantický novogotický vzhled. K zámku přiléhá anglický park. V polovině 20. století zde bylo zřízeno hippologické muzeum.
Strádov – je zřícenina gotického hradu ze 14. století.
Žumberk – původně gotická tvrz o níž první písemné zmínky pochází již z roku 1318. Později byl přestavěn v renesančním slohu. Poslední zmínky osídlení pocházejí z 18. století, poté začala tvrz chátrat. V dnešní době je tvrz opravená a přístupná turistům.

Zřícenina Rabštejn, autor: Prazak

autor: Jana Mrkvíková