Mariánské lázně

Historie

Město bylo postaveno na místě s velkým výskytem léčivých pramenů. Ty sice byli objeveny již ve 13. století, ale teprve na konci 18. století začaly být podrobně zkoumány lékařem tepelského kláštera Dr. Janem Josefem Nehrem. Na počátku 19. století zde byl jeho zásluhou otevřen roku 1805 první lázeňský dům Zlatá koule. Již krátce po svém otevření se lázeňský dům začal těšit velké oblibě a počet návštěvníků byl tak veliký, že původně malá osada byla rychle rozšiřována a roku 1818 prohlášena veřejným lázeňským místem. Svou půvabnou podobu, která byla z velké části zachována a je známá do dnešních dob získalo město v letech 1817 – 1823 a zásluhu na tom měl především architekt J. Fischer, zahradník Skalník a stavitel A. Turner. Status města získaly Mariánské lázně, ale teprve až roku 1865 z rukou císaře Františka Josefa I.
Jak již bylo řečeno, Mariánské lázně byli od počátku velmi vyhledávaným místem. Ze známých osobností, které lázně navštívily, to byly např. J. W. Goethe, F. Chopin, R. Wagner, princ Friedrich Saský nebo hrabě Kašpar Šternberk.
V současné době jsou Mariánské lázně druhým největším lázeňským městem v České republice. Spolu s Františkovými lázněmi a Karlovými Vary tvoří západočeský lázeňský trojúhelník. Je to město s krásnými lázeňskými kolonádami a pavilony v novorenesančním a klasicistním slohu a secesními lázeňskými domy.

Park v Mariánských lázních, autor: Axel-D

Lázeňství

Díky velkému množství lázeňských pramenů jsou Mariánské lázně zaměřeny na léčbu širokého spektra nemocí. Léčí se zde nemoci ledvin a močových cest, metabolická onemocnění, gynekologická onemocnění, onkologická onemocnění a nemoci dýchacího ústrojí.
Lázeňské procedury, které se zde používají jsou pitné kůry, uhličité koupele, plynové koupele, plynové injekce, peloidy.

Minerální prameny

V centru Mariánských lázní se nachází čtyřicet, v okolí pak dalších sto minerálních pramenů. Teplota všech pramenů se pohybuje od 7°C do 10°C. Slouží k pitným kůrám, kdy aplikovaná dávka je minimálně 0,75 l za den, inhalacím a minerálním koupelím. Nejvyužívanějšími prameny jsou:
Křížový pramen – má projímavé účinky. Jedná se o nejslavnější pramen Mariánských lázní. Jeho původní název byl Slaný pramen. Později byl přejmenován na Křížový podle kříže z tesaných trámů postaveného lékárníkem Damienem Schulzem. Slouží k léčbě metabolických onemocnění a nemocích zažívacího ústrojí.
Ambrožův pramen – je slabě mineralizovaný, má vysoký obsah železe. Používá se od roku 1807 k inhalacím a koupelím pro léčbu močových cest.
Mariin pramen – jedná se o vývěr přírodního oxidu uhličitého rozpuštěného v podzemní vodě. Používal se ještě před založením lázní. Využívá se na uhličité koupele a plynové injekce.
Karolínin pramen – železnatý, slabě mineralizovaný pramen s vyšším obsahem hořčíku. Využívá se pro pitnou léčbu a ke koupelím pro léčbu nemoci ledvin a močových cest.
Lesní pramen – řadí se mezi železnaté prameny. Jeho původní název byl Větrový nebo Aeolský, kvůli tomu, že působil nadýmání. Slouží k pitné kůře a inhalacím pro léčbu onemocnění horních cest dýchacích.
Ferdinandův pramen – je to železnatý pramen s vysokým obsahem vápníku. Stejně jako Křížový pramen má slanou chuť. Využívá se k pitným kůrám, koupelím a je stáčen jako stolní voda Excelsior.
Rudolfův pramen – je železnatý pramen s malým obsahem minerálních látek a vysokým obsahem vápníku. Slouží k pitné kůře a koupelím pro léčbu onemocnění ledvin a močových cest.
Dalšími prameny jsou Medvědí a Balbínův pramen, Farská kyselka, Nová Marie, Antoníček, Albín, Prelátův pramen atd.

Památky

I přes to, že jsou Mariánské lázně poměrně mladým městem pyšní se celou řadou pozoruhodných památek. Lze si uvést některé z nich:
Zpívající fontána – byla postavena v letech 1982 až 1986. Má průměr 18 m, nádrž pojme 25 000 litrů vody a v jejím středu je plastika kamenného květu se středem z oceli. Poprvé se rozezněla v roce 1986, od té doby “zpívá” každou lichou hodinu. Skladby se střídají v pravidelném sledu. Jsou to díla takových velikánů jako byli B. Smetana, J. S. Bacha nebo A. Dvořák. Autorem “Hudby pro fontánu” je Petr Hapka.
Bronzový pomník J. W. Goetha – na jeho místě stál původně pomník Goethe na lavičce z roku 1932, který byl za 2. světové války poničen.
Busta Václava Skalníka – postavena na počest jednoho z tvůrců města.
Římskokatolický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie – stavba z let 1844 až 1848 postavena v novobyzantském stylu.
Karlův kříž – nechal ho postavit zakladatel města Karel Reitenberg. Stojí nad městskou tržnicí. Na dobových rytinách je město zachycováno právě odtud.
Dalšími památkami jsou: Rozhledna Hamelika, Goethovo odpočívadlo, Valdštejnův pomník, Karola, Františkův kámen, Židovská synagoga, Kaplička lásky, Kostel sv. Anny,Pravoslavný kostel sv. Vladimíra, Bedřichův kámen, Amáliina vyhlídka a řada dalších.

Zpívající fontána, autor: Jim Linwood

autor: Jana Mrkvíková