Teplice

Historie

První písemné záznamy o osídlení oblasti Teplic pocházejí z druhé poloviny 11. století, i když z nálezů na území Teplic je patrno, že na toto území přišly první obyvatelé již v mladší době kamenné.
S označením Teplice, což označuje místo s vývěrem teplých pramenů se poprvé setkáváme v Jarlochově kronice z počátku 13. století.
Velice významným počinem pro budoucí město Teplice bylo založení kláštera královnou Juditou, manželkou Vladislava II. v období druhé poloviny 12. století. Místo založení kláštera nebylo náhodné, hlavním důvodem byl výskyt teplých léčivých pramenů, které řeholnice benediktinského řádu využívaly k léčbě starých a nemocných.
O samotném založení města Teplice však neexistují žádné písemné záznamy. Předpokládá se, že jej založily řeholnice spolu s německými osadníky a město vzniklo spojením několika osad někdy koncem 13. století. První dochovaná písemná zmínka o Teplicích jako o městě je, ale až z roku 1449.
Za dob husitských válek bylo město ošklivě poničeno při tažení husitů do Ústí. Po jejich skončení město sice dost často střídalo majitele, ale také prošlo velkým rozvojem. Byla mu navrácená všechna privilegia, město bylo rozšiřovány a začaly být stavěny první budovy kolem teplých pramenů.
Třicetiletá válka však rozvoj města přerušila a co víc, město bylo téměř zničeno.
Dlouho po třicetileté válce se město nemohlo vzpamatovat. Morová epidemie v roce 1680 a požár v roce 1685 situaci jen zhoršily.
Teprve 18. století přineslo zlepšení. Teplice se po dlouhé době konečně vzpamatovaly z válečných ztrát a město se začalo opět rozvíjet a brzy se staly jedněmi z nejoblíbenějších lázní.
Požár v roce 1793 sice téměř zničil půlku města, naštěstí se město, ale rychle vzpamatovalo a brzy po požáru bylo opět obnoveno a postaveno bylo i několik nových domů.
Teplice se rychle vrátily na svojí pozici světově proslulých lázní a udržely si jí až do dnešních dob.

Lázeňská zóna v centru Teplic, autor: Aktron

Lázeňství

První teplé prameny na území lázeňského města Teplice byly objeveny již v roce 762. První oficiální lázeňská sezóna začala však až ve 12. století.
Lázně jsou zaměřeny na léčbu onemocnění pohybového ústrojí jako jsou skolióza, poruchy pohybového aparátu, vrozené ortopedické vady, nemoci svalů atd. Dále se zde léčí cévní onemocnění, nervová onemocnění a onemocnění duševní.
K léčbě se využívají tyto procedury – akupunktura, bazén, biobeam lampa, elektroléčba, ergoterapie, fitness, fototerapie, oxygenoterapie, hydromasáž, hydroxer, inhalace, plynové injekce, klínek, koupele termální, uhličitá nebo perličková, kryoterapie, laser, lymfodrenáž, masáže, motodlaha, motomed, polohování, pulsní signální terapie, sauna, skotské střiky, termoterapie a další.
V lázeňských domech najdeme vše potřebné pro pobyt v lázních, tj. stravování, ubytování a léčebné procedury. Jsou rozděleny na sedm budov – Císařské lázně, Hadí lázně, Kamenné lázně, Komplex sanatoria Beethoven, Nové lázně, Sadové lázně a Vojenské lázně.

Pravřídlo, autor: Hans Weingartz

Nejvýznamnější památky

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele – datum založení kostela není přesně známo. Věž pochází z roku 1594. Na počátku 18. století byl kostel přestavěn. Nacházejí se zde hrobky majitelů Teplic.
Kostel sv. Alžběty – je stavba v novogotickém slohu z roku 1862.
Kostel sv. Bartoloměje – kostel byl postaven v letech 1861 – 1864 v pseudo­gotickém slohu.
Zámecký kostel povýšení svatého Kříže – byl vybudován v druhé polovině 16. století v pozdně gotickém slohu a koncem 18. století přestavěn do novogotického slohu.
Doubravka – je zřícenina hradu z 15. století na vrcholu Doubravské hory.
Zahradní a plesový dům – budova v barokním slohu z roku 1732. Původně sloužila pro plesy, dnes v ní sídlí Severočeská filharmonie.
Kolostujovy věžičky – renesanční stavba byla pravděpodobně postavena jako zahradní altán.
Morový sloup – byl postaven v letech 1718 až 1718 dle návrhu Matyáše Brauna.
Náměstí dr. Eduarda Beneše – dříve se zde konaly dobytčí trhy.
Památník židovské synagogy – byl postaven roku 1995 na památku Židů zavražděných za druhé světové války.
Pramen Pravřídla – je chrlič, který připomíná pověst o nalezení lázeňských pramenů.
Radnice – empírová budova z roku 1806.
Busta J. G. Seume – postavena na počest německého romantického básníka, který v Teplicích roku 1810 zemřel.
Socha sv. Jana Nepomuckého – barokní socha z roku 1722. Původně stála na cestě z Teplic do Trnovan. Nyní je umístěna v parku u kostela sv. Alžběty.
Zámecká zahrada – založena v 16. století nejprve jako obora. Později přestavěna do podoby francouzského parku a na počátku 19. století do podoby anglického parku. Nachází se zde barokní schodiště Ptačí schody.

Zámecký pravoslavný kostel Povýšení sv. Kříže, autor: Dirgela

autor: Jana Mrkvíková